Bezplatná inzerce nového i použitého nábytku, doplňků a vybavení

Starožitná svítidla, světla, historické osvětlení, staré lustry, lampy a svícny


 

V této kategorii nebo v tomto regionu se nenachází žádný inzerát...
Vložte sem svou nabídku nebo poptávku jako první!

 


 


 

Světlo a historie

 

Světlo je nedílnou součástí každé domácnosti. Ať už se bavíme o svítidlech všeho druhu – lustry, lampy či svícny, jsou nutností v každém domě či bytu. Jestli jste milovníkem starých věcí nebo jen občas obdivujete jejich krásu, ve Vašem domě či se může nádherně vyjímat některý z dávných kousků, sloužící k jedné z potřeb člověka a tou je potřeba vidět ve svém obydlí i když už je tma.

 

Již v pravěku, nejspíše v době bronzové, existovalo něco, jako olejová lampa.
Takovéto svítidlo se skládalo z prosté misky, oleje a kusu dřeva, místo knotu. Na stejném principu ale vyráběli svítidla i v 19. století. Jedním z nejběžnějších, prvních pravěkých, světelných zdrojů byl ale zapálený kus dřeva.
I když později ve starověku existovala celá řada mnohem propracovanějších druhů svítidel, zapálené kusy dřeva, tedy louče či pochodně, se užívaly běžně i ve středověku.
Rozdílné ale bylo, že pozdější louče bývaly často omotány kusem látky napuštěným olejem.
První starověké lampy bývaly tvořeny, stejně jako ty pravěké, pouze miskou, ve které byl olej. Na rozdíl od těch pravěkých byl jejich součástí plovák s knotem.
Teprve později ve starověku se začaly používat lampy uzavřené. Ploché uzavřené lampy neboli kahany bývaly z keramiky (luxusnější i z kovu či slonoviny) a na ně bývaly ryty či malovány různé motivy. Takovéto lampy se pokládaly na podložku, později ve středověku se však užívaly lampy k různým účelům. Připevňovaly se k nim háky nebo madla, aby se daly pověsit na zeď či nosit v ruce. Dále se také opatřovaly nožkami, aby mohly stát bezpečně na stole.
Později ve starověku, ale i ve středověku se vyráběly i lustry, které obsahovaly větší počty stejných lamp neboli kahanů.
Tyto lustry však byly luxusem a některé z těch honosnějších se skládaly i z desítek kahanů.

 

Ve středověku se olejová svítidla používala často, používal se ale i louče a lojové svíčky.
Tyto nebyly tak nákladné, jako olejová svítidla, ale často čadily či nepříjemně páchly. I když v této době již existovaly i svíčky vyrobené z vosku, bývaly luxusem a tak si je mohli dovolit jen opravdu bohatí.
Od pravěku byl jedním z nejdůležitějších prvků zajišťujícím světlo přírodní olej, to se ale změnilo v polovině 19. století. Do již zmíněné poloviny 19. století se svítilo různými přírodními oleji, jakou jsou například olej ricinový, konopný či nejběžnější řepkový. Teprve v již zmíněné druhé polovině 19. století došlo ke změně a to díky schopnosti vyrobit olej umělý.

 

Pro středověké lampy je typické užití plechu a různé vychytávky určené k upevnění lampy či zvýšení užitku. Jednou z těchto vychytávek byly již výše zmíněné úchyty, háky a nohy, pak také sklíčka či zrcátka, která se upevňovala k lampě a zvyšovala tak její svítivost.
Dále se používaly plechové lampy na dlouhé noze, ty bývaly jakousi obdobou dnešní stojací lampy, většinou ale nebyly moc vzhledné. Jedním z velmi oblíbených tvarů lamp ve středověku byla loďka.
Lampy vypadaly velkou část středověku stejně, drobný zlom přišel až zhruba v 16. století, kdy bylo odhaleno, že pokud plamen přikryjeme (ale tak aby se k němu dostal kyslík) zlepší se jeho vlastnosti. Tyto poznatky byly vyzkoušeny pomocí cylindru, tenkrát však kovového, v této době však nebyly využity.
Až mnohem později a to zhruba po první polovině 18. století se začaly vyrábět cylindry ze skla, které vlastně známe i dnes u olejových lamp či petrolejek. Později se začaly lampy opatřovat také kolečkem, které posouvalo knot.

 

Lustry v historii

 

Světlo pro osvětlování větších prostor bylo běžné už v Antice, bylo však výsadou bohatých a zajišťovalo se nejčastěji pochodněmi nebo kamennými sloupy, ve kterých bývaly zabudované misky s olejem.
O prvním použití lustru se tedy dá mluvit až ve středověku a to především v době románské, mnohdy se používaly v honosných církevních stavbách.

 

Románské lustry jsou nejčastěji kruhové či rozetovité. Bývají vyrobeny z kovu a na nich většinou jsou připevněny svícny a svíčky. Nevynikají obzvláště složitým zdobením, přesto jsou kroucené, krásné a upoutají pozornost.

 

Gotické lustry bývají podobné, jejich součástí je povětšinou kombinace svícnů na svíčky a lucerniček, do kterých se umisťuje svíčka.

 

Renesanční lustry už se nevyskytovaly pouze v církevních stavbách. Bývají kovové a nejčastěji vícepatrové, stupňovité s mnoha lehce ornamentálně zdobenými rameny, obvykle šesti a více. Na každém rameni pak je jen jeden svícen.
Mnohdy se vyráběly z mosazi s pozlacením. Častým zdobením lustru i ramen jsou kroucené přírodní motivy, například listy.

 

Barokní lustry dosahují mnohem větší zdobnosti a velikosti, přesto mohou být podobné svým renesančním předchůdcům a to způsobem upevnění, tvarem i výrazností.
Jsou vícepatrové, stupňovité, ze zlata nebo pozlacené. Oproti těm renesančním mají více pater a bývají větší. Typické pro toto období je také veliké množství ozdob a delší, zakroucenější ramena se spirálkami.
I u těchto lustrů jsou použity florální motivy, především listy. Na jednom rameni může být i více svícnů.

 

Rokokové lustry mohou být také zdobené, kovové či dřevěné s pozlacením. I tyto lustry jsou plné krucánků, nedosahují již však takových rozměrů. Často bývají pouze jednostupňové, s šesti až dvanácti rameny, u některých typů se rozdvojujícímy.
Všechna ramena nemusejí nutně být přesně ve stejné výšce.
Zde jsou povětšinou motivy květin a rozeta jako zakončení lustru u stropu.

 

Klasicistní lustry, ač podobné těm rokokovým, působí jinak a to více stroze a geometricky. I přesto, že se dělaly ze stejných materiálů (kov nebo dřevo s pozlacením) a mohou být složeny z ramen a spirál, nachází se na nich menší množství rovných až přímkovitých tvarů a ramena jsou všechna naprosto ve stejné výšce.
Ani zaoblení spirál není tak jemné a florální ornamenty bývají nezřídka s ostrou špičkou.

 

Lustry v období Empíru prošly obrovským boomem. Jako materiál se používal nejčastěji kov a sklo nebo křišťál.
Bývají nejběžněji kuželovitého tvaru ve vrchní části, ve spodní části jsou pak kruhovité.
Mohou být složeny z mnoha častí a ozdob ze skla či křišťálu, kovová (často i pozlacená) bývá pouze konstrukce.

 

Secesní lustry se liší od všech předchozích. Často jsou velmi jednoduché, obsahují maximálně dvě patra se středovým světlem, popřípadě mohou být přidány dvě či čtyři lampičky po stranách. Základní tvar je obvykle kruhový.
Mnohdy bývají zlaté, neobvyklé ale není ani přidání textilie.

 

Futuristické lustry mohou být kovové, skleněné, s textilií i bez ní, typická je ale pro ně jednoduchost a geometričnost.

 

 

Lampy v historii

 

Gotické lampy jsou uzavřené kovové či miskovité. Pro toto období je ale mnohem běžnější svícen z kovu či drahého kovu.
Nejčastějším materiálem je ale bronz. Nejtypičtějším tvarem bývá tyč na konci zakončená malým talířkem a bodcem k napíchnutí svíce. Dole je pak opatřena podstavcem nebo čtyřmi nožkami. Velmi oblíbený je i „dvojzubec“, tedy svícen obdobného charakteru avšak se dvěma „zuby“ jinak také rameny.
Ramena mohou být oblouková i přímkovitá a vyskytují se v mnoha různých počtech, vždy ale ze svícnu vybočují pouze do dvou stran a to řadově i stupňovitě.
Gotické svícny nejsou příliš zdobené.

 

Renesanční lampy bývají nejčastěji kalichovité a kovové. Svícny z období Renesance jsou zdobnější. Často se spirálami a obvykle určeny pro tři a více svící.

 

Barokní lampy mají výrazné zdobení, často mohou být z kovu a doplněné látkou. Barokní svícny bývají jedno až tří ramenné, mohutné a těžké. Vyznačují se velkou zdobností a obsahují florální i figurální motivy.

 

Rokokové lampy jsou běžně na tenké noze nebo závěsu z kovu a potažené látkou. Nejtypičtější pro toto období je kloboukovitý tvar.

 

Secesní lampy bývají mosazné se skleněným cylindrem směrem nahoru či dolů ve tvaru koule, poloviny koule, kuželu nebo kapky. Nejsou příliš zdobené, ale působí esteticky hlavně díky elipsovitým tvarům a často používané spirále. Bývají elektrifikované.
Pro secesi jsou také obvyklé petrolejové lampy s barevnými, skleněnými, baňatými cylindry a mosaznými nohami.

 

Starší lampová svítidla, než bývají ta renesanční, tedy z období 17. století není tak jednoduché sehnat, oproti tomu svícny například z doby Gotiky nejsou neobvyklé, je ale třeba počítat s vysokou cenou.
Za bronzový gotický svícen z doby kolem roku 1500 můžete dát i víc než pět desítek tisíc.

 

Ani lustry ze 17. století nebývají běžně dostupné a mají poměrně vysokou cenu.
Rokokové lustry z 18. století už nejsou tak nedostupné, i ony mohou být velmi nákladné. Pořízení například dřevěného rokokového lustru může přijít zhruba na osmdesát až sto tisíc.
I přesto je úchvatné vlastnit takovouto starožitnost. Rokokové lustry svou krásou oslní nejednoho sběratele.
Velkou oblibu mezi milovníky starožitných světel mají i lampy. Menší a novější lampy nejsou tak nákladné, například secesní nástěnnou lampu lze pořídit i za několik tisíc.
Čím starší starožitné svítidlo tím je bezpochyby dražší. Velké množství starožitných lustrů a lamp lze elektrifikovat nebo je zakoupit již elektrifikované.

 

 

 

 

 

Děkujeme, že využíváte služby našeho serveru internetové inzerce zdarma.  Online bazar nábytku a použitý nábytek na prodej.
Nábytek-Bazar.eu nabízí vybavení bytů, domů, chat a zahrad, kanceláří a provozoven. Zde prodáte i koupíte nový, starý, zánovní a použitý nábytek.


Publikační pravidla, soubory cookies a ochrana osobních údajů  |  Kontakt  |  Prodám / koupím / vložit inzerát

Prodej nábytku | Sitemap Czin.eu

     

Všechna práva vyhrazena. © 2018 Nabytek-Bazar.EU
Tvorba webových stránek - TECHNICAL DESIGN